Biografie

Michal Müller (* 20. června 1956, Praha) je český hudební skladatel, muzikolog a podnikatel.

Michal Müller je autorem řady skladeb komorních, symfonických, vokálních, scénických a skladeb pro sólové nástroje.

Prvních ocenění se dočkal již na začátku studia skladby a dostává se mu uznání dodnes – například za koncert pro housle a orchestr „Obrazy Hieronyma Bosche“ získal první cenu na mezinárodní soutěži skladatelů v Lucemburku v roce 2017. Jeho kompozice jsou uváděny na koncertních pódiích a festivalech v zahraničí a v poslední době opět i v České republice. Na objednávku Pražského jara k výročí české státnosti zazněla na Pražském jaru v roce 2018 Müllerova Passacaglia 1918. Vedle skladeb koncertních jsou žádána jsou i jeho díla scénická, například komorní balety, scénické syntézy a různé pořady. Pořad Doteky z roku 1986 získal hned několik ocenění, zazněl na přehlídkách nejúspěšnějších pořadů a dočkal se mnoha repríz. Michal Müller je jedním z průkopníků sofistikované prostorové hudby po roce 1990 v Česku.

Michal Müller

se narodil 20. června 1956 v Praze. 

 Od nejútlejšího dětství projevoval výrazný hudební talent. Když rodiče zjistili, že s bezchybnou samozřejmostí reprodukuje prakticky vše, co kolem sebe slyší, dali jej k učení k profesorce klavíru, Elišce Kleinové. Schopnost slyšení, představivost a fotografické paměti pak často využíval k tomu, že většinu skladeb dopředu necvičil, pouze si je přečetl v notách, zapamatoval a pak je rovnou zahrál.

V roce 1972 nastoupil na konzervatoř, ale k překvapení všech si nevybral klavír, ale violu, na kterou se připravil za jediný rok bez jakékoliv předchozí violové nebo houslové průpravy. Poslední roky studia sice hrál převážně virtuózní skladby, často jen s použitím vizualizace, ale nakonec se rozhodl jako interpret již nepokračovat. Od roku 1975 studoval jako další obor skladbu u profesora Jiřího Válka, Oldřicha Semeráka a Jindřicha Felda. Zde první ocenění v soutěžích získal již ve druhém roce studia a jeho absolventský kvintet pro harfu a smyčcový kvartet (nahrávka Českého rozhlasu z roku 1985) se stal předmětem četných rozborů a analýz.

Na Pražské konzervatoři absolvoval obory hra na violu a skladbu. Na Karlově univerzitě absolvoval obor hudební věda (doktorát 1989).

Své odborné hudební vzdělání prohluboval postgraduálním studiem hudební teorie na HAMU a dalším systematickým soukromým studiem u renomovaných pedagogů (zejména u J. Burghausera, P. Ebena, I. Kurze a V. Riedlbaucha), ale i praxí, mj. jako dirigent, sbormistr a muzikolog.

Po absolutoriu skladby a hudební vědy působil v redakci DILIA a v Supraphonu a zároveň řadu let byl činný pedagogicky. Od roku 1981 vytvořil množství článků, recenzí, kritik, studií, aj. a byl přispěvatelem do různých periodik.  

Od roku 1984 pracoval v řadě organizačních a řídících pozic zejména v oblasti, kultury, umění, školství a vzdělávání (NVP, AJAK, Supraphon, aj.). V květnu 1990 byl mj. jmenován předsedou Asociace tělesné a duševní kultury (organizace sdružující odborníky z různých oblastí) a v červnu 1990 se stal ústředním ředitelem ATDK, která byla nejprve pouze podpůrnou organizací, ovšem po transformaci Asociace vytvořil z ATDK silný řetězec působící v řadě oblastí.

V té době se hudebně na více, než čtvrt století v české republice prakticky odmlčel.  Od roku 1990 jeho hudba zní převážně v zahraničí.

Kromě hudby, byla Müllerovou celoživotní láskou asijská kultura a bojová umění (řadu let působil jako trenér i jako organizátor). Intenzivně studoval psychologii, akustiku a muzikoterapii. Logicky tak vznikla promyšlená syntéza poznatků těchto oborů i v jeho vlastní umělecké tvorbě.

Michal Müller si celý život chrání své soukromí, proto většina jeho děl, včetně odborných a literárních vychází pod pseudonymy.

V současné době jím řízené společnosti patří mezi významné subjekty mimohudební, a díky tomu může mnohem aktivněji podporovat kulturu, umění a umělce. V posledních letech jeho hudba opět zaznívá i v České republice. V tuzemsku píše pro nejlepší umělce české hudební scény a pro významné události a festivaly (Pražské jaro, Euroart, Pražské múzy, aj.).  Na objednávku Pražského jara napsal ke stému výročí státnosti Passacagliu 1918, která na tomto festivalu zazněla ve světové premiéře 20. května 2018.  Od roku 2010 každý rok zní jeho komorní a orchestrální skladby na přehlídce soudobé tvorby pořádané Společností Českých skladatelů. Např. jeho harfový kvintet zazněl jen v Praze v roce 2017 hned několikrát na různých koncertních cyklech. Na cyklech Slavní jubilanti zazněly jeho Turbulence a kvintet Afrodité. Zejména o Obrazy Hieronyma Bosche, Trio Jin a Jang, Barokní reflexe, Pater noster nebo například o Klavírní sonátu nebo o jeho sólové a orchestrální skladby se zajímá stále více českých umělců.

Müllerova hudba hovoří současnou řečí a prostředky. Vyznačuje se používáním zajímavých nápadů, barev a proporcionalitou. Jeho skladby jsou žádány interprety a oceňovány publikem i proto, že více vychází z praxe, než z teorie. Koncerty, kde zní Müllerova hudba zpravidla mívají nadprůměrnou návštěvnost a to i v rámci specifických koncertů soudobé hudby.

Michal Müller pořádá a spolupořádá koncerty a společenské akce, mj. Salony, kde se setkávají nejvýznamnější osobnosti z různých oborů a oblastí a to i nehudebních, včetně interpretační špičky české scény.